Legendární Tatra 805: Hasičský klenot, který sloužil desetiletí

Základní technické parametry Tatry 805

Kdo by si pomyslel, že tahle legenda českých silnic a hasičských stanic má tak zajímavý příběh? Tatra 805 nebyla jen obyčejné auto - byla to skutečná pracovní síla na čtyřech kolech. Pod kapotou ukrývala vzduchem chlazený čtyřválec o objemu 2545 ccm, který vydržel prakticky všechno, co mu hasiči naložili.

Představte si terén, kde by normální auto nemělo šanci. Pro osmsetpětku to byl denní chleba. Se světlou výškou 40 centimetrů a pohonem všech kol si poradila s bahnem, sněhem i lesními cestami. A když už bylo opravdu zle? Stačilo zapnout uzávěrku diferenciálu a jelo se dál.

Tahle hasičská kráska uměla i pořádně zabrat. V nádržích vezla 800 litrů vody a její vysokotlaké čerpadlo zvládlo chrlit 1600 litrů za minutu. To není žádná procházka růžovým sadem! A když došla voda? Žádný problém - přenosné čerpadlo PS-8 si poradilo s každým rybníkem nebo potokem v okolí.

Do kabiny se vešel řidič a pět hasičů, všichni připravení vyrazit tam, kde je potřeba. Celé auto bylo jako švýcarský nůž na kolech - mělo všechno, co si hasič mohl přát. Naviják pro vyprošťování? Jasně. Kompresor na plnění dýchacích přístrojů? Samozřejmě. Výsuvný žebřík na zásahy ve výškách? I ten nechyběl.

A ta spolehlivost? Osmsetpětka nikdy nenechala své hasiče ve štychu. Její dvanáctivoltová elektroinstalace byla na svou dobu pokroková a hydraulické brzdy fungovaly spolehlivě i v těch nejnáročnějších podmínkách. Není divu, že se tenhle hasičský speciál zapsal do historie zlatým písmem.

Využití vozu u hasičských sborů

Pamatujete si ještě legendární osmsetpětku? Tatra 805 se stala srdcem našich hasičských sborů v 50. a 60. letech. Když hasiči vyjížděli k zásahu, tahle neúnavná pomocnice je spolehlivě dostala i tam, kde by jiná auta vzdala boj s terénem.

Představte si takovou osmsetpětku nacpanou k prasknutí - devět chlapů v plné polní, motorovka PS-8, hadice, proudnice a žebříky. Všechno mělo svoje místo v důmyslně řešené nástavbě. A když bylo potřeba, hasiči si ji ještě vylepšili podle svého - přidali světla nebo vymysleli chytré úložné prostory.

V horách byla osmsetpětka prostě k nezaplacení. Když vypukl lesní požár, její vzduchem chlazený motor si s kopci poradil jedna báseň. Pohon na všechna kola? To byla jistota, že se hasiči dostanou k ohni i tam, kde by jiní museli vzít za vděk vlastníma nohama.

Není divu, že si tyto vozy našly cestu do srdcí hasičů. Vydržely sloužit desítky let a některé z nich můžete dodnes obdivovat v muzeích nebo na hasičských srazech. Nadšenci je opečovávají s láskou, jako by to byly rodinné klenoty.

Pro spoustu sborů to byl první opravdu moderní vůz, který nahradil staré předválečné stroje. Ať už šlo o požár, povodeň nebo technický zásah, osmsetpětka nikdy nezklamala. Byla to prostě taková švýcarská kudla mezi hasičskými auty - univerzální, spolehlivá a vždycky připravená pomoct.

I dnes, když potkáte renovovanou Tatru 805 na některé hasičské akci, pochopíte, proč si vysloužila takový respekt. Je to živoucí připomínka časů, kdy naše hasičské sbory začaly psát svoji moderní historii.

Tatra 805 byla naše chlouba, červená a krásná. Každý výjezd s ní byl jako dobrodružství, které nás učilo, že hasičina není jen povolání, ale poslání.

Radovan Kratochvíl

Výroba a dodávky hasičské verze

Legenda jménem Tatra 805 hasičská - příběh vozu, který zachraňoval životy

V roce 1953 vyjel z bran kopřivnické Tatry první z dvanácti set hasičských speciálů, které měly změnit tvář československého hasičství. Červený krasavec s charakteristickou skříňovou nástavbou se brzy stal nepostradatelným pomocníkem našich hasičů.

Představte si tu dobu - padesátá léta, kdy naše hasičské sbory zoufale potřebovaly modernizaci. A právě tehdy přišla tahle věrná osmisetpětka, která zvládla projet i tam, kde jiná auta vzdávala službu. S přenosnou stříkačkou PS-8 v zadní části a stovkami metrů hadic byla připravena kdykoliv vyrazit do akce.

Tatrovka se rychle zabydlela u profesionálních i dobrovolných sborů po celé republice. Nebylo divu - její podvozek s výkyvnými polonápravami si poradil s každým terénem, ať už to bylo v rozblácených polích nebo na lesních cestách. A co teprve ta výbava! 400 metrů céček, 200 metrů béček, proudnice, rozdělovače - prostě všechno, co správný hasič potřebuje.

I když výroba skončila v roce 1960, tahle neúnavná pomocnice sloužila dál. Mnozí dobrovolní hasiči na ni nedali dopustit ještě v osmdesátých letech. A není divu - byla to prostě kvalita prověřená časem.

Dneska už tyhle veterány potkáte hlavně na slavnostech nebo v muzeích. Jsou živoucí kronikou časů, kdy československé hasičství procházelo zásadní proměnou. Některé kousky prošly pečlivou renovací a jejich majitelé na ně nedají dopustit. Však taky každý vůz musel před uvedením do služby projít náročnými testy - od kontroly těsnosti nádrží až po zkoušky čerpacího zařízení.

Naše osmsetpětka si získala respekt i v zahraničí. V Bulharsku, Rumunsku nebo Maďarsku na ni dodnes vzpomínají jako na spolehlivou pomocnici, která nikdy nezklamala. A to je přece ta nejlepší vizitka, jakou si hasičský vůz může přát.

Speciální hasičská nástavba a vybavení

Tatra 805 v hasičském provedení představovala skutečný klenot mezi zásahovými vozy. Speciální hasičská nástavba z dílny THZ Vysoké Mýto nebyla jen obyčejnou karoserií - byla to promyšlená konstrukce, která hasičům usnadňovala každodenní práci.

Představte si to praktické řešení: v zadní části čekala přenosná motorová stříkačka PS-8 na výsuvném podvozku. Žádné složité sundávání, stačilo vysunout a mohlo se jít do akce. Po bocích vozu najdete chytře řešené skříně s hadicemi různých průměrů, proudnicemi a vším, co správný hasič potřebuje mít po ruce.

V přední části se tyčil osvětlovací stožár - neocenitelný pomocník při nočních zásazích. A co teprve přenosný naviják s hadicí pro bleskový zásah! Však víte, jak důležitá je každá vteřina, když jde do tuhého.

Srdcem vozu byla vodní nádrž na 800 litrů, chytře rozdělená přepážkami, aby voda při jízdě necákala ze strany na stranu. Vysokotlaké čerpadlo umožňovalo okamžitý zásah bez zdlouhavého roztahování hadic.

Na střeše se pyšnil charakteristický modrý maják, který společně se sirénou dával jasně najevo - jedou hasiči! Kabina nabízela prostor pro celou posádku, včetně držáků na dýchací přístroje a vysílačku pro spojení s centrem.

Tahle Tatra byla zkrátka maximálně funkční a praktická. Dostala se i tam, kam větší vozy nemohly, a přitom uvezla všechno potřebné vybavení. Není divu, že si ji hasiči tak oblíbili a spolehlivě sloužila po celé republice.

Jízdní vlastnosti v terénu a dostupnost

Tatra 805 se zapsala do historie jako legenda mezi hasičskými auty pro náročný terén. Když si představíte, jak tohle vozidlo zdolávalo ty nejhorší podmínky, je to až neuvěřitelné. Díky svému unikátnímu páteřovému rámu a chytrému řešení náprav si poradila s překážkami, které by jiná auta položily na lopatky.

Představte si situaci, kdy hoří les hluboko v kopcích. Běžné hasičské auto by tam nedojelo, ale osmsetpětka se vyškrábala i do kopců se sklonem 45 stupňů. A když bylo potřeba překonat potok? Žádný problém - zvládla brodit až do 80 centimetrů hloubky. V úzkých lesních cestách byla jako doma, protože její kompaktní rozměry byly pro takové situace jako stvořené.

Co bylo na téhle Tatře fakt k nezaplacení? Její jednoduchost a spolehlivost. Kluci z hasičárny si většinu oprav zvládli udělat sami, přímo v garáži. Náhradní díly byly po ruce a servis nebyl žádná věda - však to bylo naše, české auto. A ten vzduchem chlazený motor? Naprostá paráda při dlouhých zásazích, kdy muselo auto běžet třeba hodiny na místě.

Tahle osmsetpětka měla samozřejmě i svoje mouchy. Do kabiny se vešlo míň hasičů, než by bylo ideální, a s vodou se muselo šetřit. Na silnici to nebyl žádný závoďák, ale upřímně - to po ní nikdo ani nechtěl. Její síla byla v terénu, kde díky chytrému systému huštění pneumatik přímo za jízdy zvládala i ty nejnáročnější podmínky.

I dnes, když potkáte někde na hasičské soutěži nebo v muzeu nablýskanou osmsetpětku, vzbuzuje respekt. Není divu, že si ji některé sbory hýčkají jako oko v hlavě - je to kus naší hasičské historie, který dokázal, že české inženýrství má světu co nabídnout.

Typické zásahy a nasazení vozidla

Kdo by si pomyslel, že tahle legendární hasičská Tatra 805 bude tak nepostradatelným pomocníkem v těch nejnáročnějších situacích? V terénu, kam se větší auta prostě nedostala, byla tahle osmsetpětka skutečným králem. Představte si úzkou lesní cestu, všude kolem vysoké stromy a najednou potřebujete projet s hasičskou technikou. Právě tady Tatra 805 ukázala, co v ní je.

Když přišly povodně, tahle věrná pomocnice se brodila i půlmetrovými vodami. Pamatuju si vyprávění starších hasičů, jak s ní vytahovali lidi ze zatopených domů nebo odčerpávali vodu ze sklepů. S čerpadlem PS-8 to šlo jako po másle.

Do nádrže se vešlo 800 litrů vody a 40 litrů pěnidla - to vám řeknu, na první zásah to bylo k nezaplacení. Kolikrát právě těch prvních pár minut rozhodlo o všem. V průmyslových areálech nebo když začalo hořet někde v zemědělském družstvu, byla tahle Tatra první na místě.

Zapadlé auto v příkopu? Žádný problém! Naviják utáhl až tři a půl tuny. A v zimě? To teprve byla paráda. Když ostatní auta končila v závějích, Tatra 805 si razila cestu sněhem jako nůž máslem. Uzávěrky diferenciálů a pohon všech kol dělaly divy.

V horách byla tahle osmsetpětka jako doma. Zkuste vyjet k hořící horské chatě s velkým hasičákem - nemáte šanci. Ale tahle malá šikovná Tatra? Ta se protáhla všude. A v historických centrech měst? Tam to bylo stejné - úzké uličky, těsné průjezdy, všude zaparkovaná auta, ale Tatra 805 si vždycky našla cestu.

Modernizace a úpravy během služby

Naše legendární Tatra 805 prošla během své služby u hasičů neuvěřitelnou proměnou. Když se dnes podíváte na původní kousky a srovnáte je s těmi modernizovanými, je to jako den a noc.

Pamatujete si ještě na ta stará čerpadla PS-8? Ta už dávno vystřídaly mnohem výkonnější jednotky PS-12, které si poradí i s těmi nejnáročnějšími zásahy. A co teprve to osvětlení - z původních žároviček se staly pořádné reflektory, co prosvítí i tu nejtemnější noc. Na střeše pak přibyly majáky a houkačky, které každému dají jasně najevo, že jedeme k zásahu.

Kabina, kdysi spartánská jako vojenský stan, se proměnila v docela útulný prostor. Modernější sedačky, lepší odhlučnění - to všechno udělalo z každé jízdy příjemnější zážitek. A když přišly radiostanice? To byla teprve revoluce v komunikaci!

Úložné prostory - to je kapitola sama pro sebe. Původní jednoduché skříně nahradily chytře řešené systémy s výsuvnými a otočnými držáky. Všechno vybavení má své místo a je po ruce přesně tam, kde ho potřebujete.

Ten vzduchem chlazený motor, to byla prostě klasika. Časem dostal modernější vstřikování, lepší brzdy, silnější odpružení. Prostě se musel přizpůsobit tomu, že vozíme víc a víc vybavení.

V posledních letech služby dostaly některé kousky i moderní elektronické pomocníky - couvací kamery nebo senzory. To byste nevěřili, jak to usnadní práci v těsných prostorech!

Díky všem těmto vylepšením vydržela osmsetpětka ve službě mnohem déle, než kdokoli čekal. Však taky sloužila věrně až do konce minulého století. A to už o něčem svědčí, ne?

Současný stav a zachované exempláře

Když se řekne hasičská Tatra 805, málokdo tuší, že jich po České republice stále jezdí několik desítek. Není to nádhera? Tyhle veterány najdete nejen v muzeích, ale i u místních hasičů, kteří je opečovávají jako oko v hlavě.

Vlastivědné muzeum v Olomouci se může pochlubit nádherně zrenovovaným kouskem z roku 1956 - je jako nový, přímo z výroby. A co teprve ta kráska v brněnském Technickém muzeu! Ta sloužila jihomoravským hasičům ještě koncem osmdesátek.

Největší poklad ale představují soukromé sbírky. Asi dvacítka těchto hasičských speciálů přežila díky nadšencům, kteří je doslova vytáhli ze šrotu. To byste koukali, kolik takových vozů se našlo zastrčených v garážích vesnických hasičáren!

Naprostým unikátem je vůz s číslem PS-025. Původně sloužil pražským profíkům a dneska? Jako nový! Kompletně zrenovovaný, s původním vybavením, a to čerpadlo? Pořád šlape jako hodinky.

V poslední době se tyhle historické skvosty těší čím dál větší pozornosti. Fandové se spojují, vyměňují si zkušenosti a společně zachraňují, co se dá. Když vidíte tyhle stroje v akci při ukázkách hašení, pochopíte, proč si zaslouží naši péči.

Je fascinující sledovat, jak se některé kousky vrací do původní hasičské podoby - i když už byly předělané na civilní verze. Každá renovace je jako detektivka - pátrá se v archivech, konzultuje s pamětníky, aby všechno bylo jako za starých časů.

Význam pro historii českého hasičství

Když se řekne Tatra 805, každému staršímu hasiči se vybaví ten charakteristický zvuk vzduchem chlazeného motoru. Tahle legenda českého hasičství psala v 50. a 60. letech minulého století příběhy, na které se nezapomíná. A víte co? V době, kdy naše hasičská technika byla, upřímně řečeno, v dost mizerném stavu, přišla tahle osmsetpětka jako dar z nebes.

Co na ní hasiči milovali nejvíc? Její schopnost projet prakticky všude. Vesnické sbory konečně dostaly parťáka, který si poradil s rozbahněnou polní cestou stejně dobře jako s lesním terénem. Ten vzduchem chlazený motor? Naprostá pecka - fungoval i tam, kde ostatní technika zůstala stát s přehřátým motorem.

Každý hasičský sbor si svoji osmičku upravoval po svém. Jeden přidal naviják, druhý speciální držáky na hadice - prostě každý podle toho, co nejvíc potřeboval. Tenhle přístup vytvořil spoustu unikátních kousků, z nichž každý má svůj vlastní příběh.

Pamatujete na ty doby, kdy se hasiči učili s technikou zacházet? Osmsetpětka byla skvělou učitelkou. Díky ní se vlastně položily základy spolupráce mezi Tatrou a hasiči, která funguje dodneška. A není náhoda, že některé kousky jsou stále v perfektním stavu - staří mazáci je opečovávají jako oko v hlavě.

Když dneska potkáte Tatru 805 na nějaké veteránské akci, není to jen kus starého železa. Je to živoucí kus historie našeho hasičství. Je to vzpomínka na doby, kdy tohle auto znamenalo revoluci v záchraně životů a majetku. A i když už dávno nejezdí k ostrým zásahům, v srdcích hasičů má pořád své čestné místo.